Aktuality > Exkurze klubu > Exkurze 2013
 
 
 
 

Exkurze 2013



EXKURZE ORCHIDEA KLUBU 2013 – MURÁNSKÁ PLANINA, SLOVENSKÝ RAJ
JINDŘICH ŠMITÁK

Po 17 letech jsme se s exkurzemi opět vrátili na Slovensko. Poslední slovenská exkurze do Nízkých Tater a Slovenského Raje se konala v roce 1996 a od té doby jsme absolvovali 7 podobných akcí po Čechách a Moravě a 12 zahraničních zájezdů. Exkurze 2013 proběhla ve dnech 6. – 9. června a tentokrát jsme zvolili kombinaci Muránská planina - Slovenský Raj, aby byl program pestřejší a účastníci měli možnost rozptýlit se po širší oblasti a aby na turististických stezkách jediného zvoleného území nevznikaly návaly českých orchidejářů.
Východiskem a základnou se nám na tři dny stal hotel Hunter za Revúcou, na okraji ochranného pásma NP Muránská planina, jediné ubytovací zařízení kde byli schopni ubytovat větší skupinu lidí najednou. Pro náš vkus trochu drahé ubytování a vybavení chatek, které nám přidělili, také neodpovídalo ceně, nebylo však příliš na výběr. I z toho důvodu zvolilo několik účastníků levnější ubytování v jiných, menších zařízeních v okolních obcích.
Většina ze 47 zúčastněných byla v této oblasti poprvé, využili jsme proto nabídky našeho kamaráda a bývalého člena Orchidea klubu Ing. Libora Ulrycha, botanika z Ústredia Slovenskej ochrany prírody v Banské Bystrici, který nás seznámil s problematikou ochrany přírody v národním parku, vybavil nás mapami, propagačními materiály i potřebnými radami, kam směrovat naše trasy k průzkumu vstavačovitých a první den nás doprovodil po naučné stezce z obce Muráň na Muránský hrad. To byla během těch tří dnů jediná masová akce, připomínající procesí k poutnímu místu. Na Muránském hradě se však dav rozptýlil a jednotlivé skupiny pak pokračovaly samostatně po doporučených trasách.
Ke zřícenině Muránského hradu je nutno překonat převýšení 450 m po červené značce z obce Muráň na vrchol Cigánky (935 m n. m), na němž byl tento nejznámější gemerský hrad postaven ve 13. století. V pestrých dějinách vystřídal hrad několik majitelů až do roku 1945. Od 18. století, kdy dvakrát vyhořel, byl však již neobydlený a chátral jako zřícenina až do roku 1980, kdy bylo započato s jeho konzervací a rekonstrukcí, která pokračuje dodnes.
Dále budu popisovat pouze trasy naší skupiny, sestávající z dvanácti lidí, tj. tří aut, nicméně ostatní skupiny se v navštívených lokalitách a biotopech většinou vystřídaly. Z Muránského hradu jsme pokračovali již nenáročnou trasou vrcholovou částí Muránské planiny k západu, kolem Velké louky do NPR Poludnica. Cestou jsme potkávali a to již od začátku stoupání v obci Muráň, jednotlivé druhy nejen orchidejí, ale i jiných karpatských druhů rostlin, které se u nás nevyskytují. Orchideje rostly spíše jednotlivě nebo v několika exemplářích kolem stezky a prezentovaly běžnější druhy – všechny tři okrotice – Cephalanthera damasonium, C. longifolia, C. rubra, kruštíky Epipactis atrorubens, E. helleborine, E. purpurata, dále Ophrys insectifera, Platanthera bifolia, Corallorhiza trifida, Coeloglossum viride a podařilo se nalézt i jednu kvetoucí rostlinu střevíčníku Cypripedium calceolus, který zde patří mezi vzácné druhy. Potěšily však i jiné karpatské druhy ze seznamu chráněných rostlin Slovenska jako např. kruhatka (Corthusa matthioli), zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia), již odkvetlý koniklec prostřední (Pulsatilla subslavica), plamének alpský (Clematis alpina), prvosenka aurikule (Primula auricula), krtičník jarní (Scrophularia vernalis) nebo zvonek sibiřský (Campanula sibirica) v endemické formě divergentiformis. Na skalních ostrožnách to však byl hlavně muránský endemit lýkovec slovenský (Daphne arbuscula), který byl hlavním předmětem našeho zájmu, ten jsme však bohužel zastihli již také po odkvětu.
V sobotu se jednotlivé skupiny rozjely po doporučených místech a lokalitách v širším okolí. Naše skupina se soustředila na průzkum rozlehlých luk v udolí potoka Zdychava nad osadou Uhlisko v ochranném pásmu NP. Krásná krajina květnatých luk připomínajících bělokarpatské louky je obtížně přístupná, bez turistických cest a tedy i bez lidí, ale také téměř bez orchidejí, neboť jde o polokulturní přihnojované louky a pastviny, byť na pohled malebné. Populace orchidejí se zachovaly pouze při okrajích kolem lesních okrajů, zabíhajíc do luk jen několik desítek metrů. Zde jsme se setkali s lučními druhy Dactylorhiza sambucina, D. fuchsii, D. majalis, Gymnadenia conopsea, Platanthera bifolia a Listera ovata a to podle stanoviště v menším či větším množství, nebo zcela ojediněle.
Ještě tentýž den jsme se vydali aspoň na půl dne do sousedního Národního parku Slovenský Raj, pro většinu z nás do známějšího prostředí. Nad Telgártem, na rozhraní Nízkých Tater a Slovenského Raje jsme se zastavili na dvou známých místech v katastru obce Vernár – na sedle Besník na upolínových loukách s historickým výskytem toříčku jednohlízného (Herminium monorchis). Na ten jsme – podle očekávání – štěstí neměli a kdoví, zda se zde ještě vyskytuje, když poslední výskyt zde byl ověřen zhruba před 25 lety. Z orchidejí zde kvetly pouze pětiprstky a vemeníček zelený. I v sousedním území, NPR Hnilecká jelšina, pověstné masovým výskytem popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), bylo na tento druh ještě příliš brzy, neboť kvete až v červenci. Zde byl k zastižení z orchidejí pouze prstnatec májový a řada jiných mokřadních druhů (upolín evropský, prvosenka pomoučená, tučnice obecná, několik druhů ostřic aj. a na sušších místech hořec jarní). Ve vyšších polohách nad 900 m n. m. v centrální části národního parku na orchidejových Kopaneckých loukách byla již situace lepší. Zde jsme zastihli kromě pěkné populace prstnatce májového i vemeníček zelený (Coeloglossum viride), prstnatec bezový i Fuchsův (Dactylorhiza sambucina, D. fuchsii), pětiprstku žežulník (Gymnadenia conopsea), běloprstku (Pseudorchis albida), bradáček vejčitý (Listera ovata) a vstavač vojenský (Orchis militaris). U obce Stratená jsme prošli po naučné stezce Stratenským kaňonem podél toku Hnilce, botanicky velmi pestrým, z orchidejí zde však byly k zastižení pouze pětiprstka horská (Gymnadenia conopsea subsp. montana) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).
Cestou nazpět do Muráně v pozdním odpoledni se již zkazilo počasí, přesto však i za vydatného mrholení jsme se ještě stavili v okolí Telgártu u pramene Hronu a na okolních mokrých loukách s prstnatci májovými a za městem v údolí Hronu v NPR Meandry Hrona. Na podmáčených nivních loukách v rezervaci se již z dálky červenaly velké populace všivce bahenního (Pedicularis palustris) a prstnatce májového na pozadí s kulisou hřebene Nízkých Tater a jejich nejvyšším vrcholem Kráľovou Holou, halící se do tmavých mraků.
V neděli po snídani v hotelu se již osádky aut vydávaly individuálně na zpáteční cestu na Moravu, všichni s cílem zastavit se cestou na některé ze známých orchidejářských lokalit středního a západního Slovenska. I když jsme se v Muráni ráno všichni rozloučili, stejně jsme se ještě cestou několikrát setkali na těchto orchidejářských „poutních místech“, ať už to byla Malá Fatra nebo Strážovské vrchy, ale tak už to na našich exkurzích bývá. Slovensko tedy opět nezklamalo a věřme, že tato exkurze nebyla poslední.

 
 
Orchidea klub Brno