Exkurze 2010

Čechy: Česká Kanada  (10.-13.6.2010)

EXKURZE ORCHIDEA KLUBU BRNO -- "ČESKÁ KANADA" 2010

Jindřich Šmiták

Mapování vstavačovitých ČR probíhá od přelomu 70. a 80. let 20. století, kdy se při brněnském Orchidea klubu zformovala skupina zájemců o naše domácí orchideje a dala si název "odbor pro ochranu a výzkum československých vstavačovitých". V prvním desetiletí probíhajících průzkumů naše průzkumné hromadné výpravy směřovaly hlavně na Slovensko, pro větší atraktivitu území a mnohonásobně vyšší četnost i bohatost orchidejových lokalit na dosud dobře zachovalých přírodních biotopech. Po rozdělení republiky se průzkumy a návštěvy Slovenských lokalit staly záležitostí spíše jednotlivců nebo malých skupinek a náš zájem se více soustředil na území Čech a Moravy. Od roku 1993 se české průzkumné exkurze střídaly se zahraničními zájezdy za poznáním orchideoflóry sousedních evropských zemí, především však bohatého Středomoří. Vymezit v České industrializované krajině území, na kterém by se dal provést podrobný průzkum lokalit orchidejí se skupinou 30-40 lidí po dobu tří až čtyř dní, je však značně obtížné. Aby takový terénní průzkum měl smysl a přinesl předpokládané výsledky, je nutno navštěvovat oblasti málo známé a nedostatečně floristicky prozkoumané a takových je již v České republice pořídku. Hromadné výpravy do bohatých oblastí výskytu vstavačovitých jako jsou Bílé Karpaty, České středohoří, Beskydy či Ždánický les nebo na konkrétní lokality -- tzv. "poutní místa" orchidejářů v jiných regionech, jsou spíše společenskou záležitostí a jejich výsledkem je pouze ověření lokalit a kromě zjištění aktuálního stavu nepřinesou zpravidla žádné nové poznatky.
Průzkumné exkurze Orchidea klubu lze přirovnat k Floristickým kurzům, které každoročně pořádá Česká botanická společnost pro studenty botaniky přírodovědeckých fakult Českých univerzit pod vedením předních Českých botaniků. Rozdíl je v tom, že účastníci těchto kurzů nemají vyhraněný zájem o určitou skupinu či čeleď rostlin, takže po skončení kurzu nevznikne v jejich řadách zklamání nad tím, že nebyl nalezen např. dostatečný počet druhů pampelišek, zvonků či ostřic. A tento syndrom se právě může vyskytnout v řadách orchidejářů, pokud zvolená oblast na průzkum orchidejí byla druhově chudá. Bylo tomu tak i v roce 2009 při exkurzi v oblasti Králického Sněžníku, kdy jsme zhruba na třiceti navštívených lokalitách nalezli pouze 7 druhů vstavačovitých. Zde bylo však hlavním cílem prozkoumání a ověření málo známých lokalit bradáčku srdčitého (Listera cordata), což bylo splněno.
Pro exkurzi v roce 2010 byla zvolena lesnatá, turisticky atraktivní a botaniky málo navštěvovaná oblast jindřichohradecka "Česká Kanada" v širším okolí městečka Nová Bystřice, které bylo po 4 dny naší základnou. Sem jsme se po celodenním trmácení po lesích plných borůvek, mokřadech a rašeliništích vraceli do pohostinného a útulného penzionu Na bojišti, kde jsme si po večerech sdělovali své poznatky a zážitky. Dalo se očekávat, že nálezy orchidejí ve vymezeném území nebudou nikterak omračující vzhledem ke kyselému žulovému podloží, což se potvrdilo. Oblast České Kanady je však protkána sítí drobných vodních toků a rybníků přecházejících ve svých litorálech do rašeliništ a slatinišť se vzácnou rašeliništní květenou. V takových biotopech jsme předpokládali výskyt zde kdysi běžného prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Tento předpoklad se potvrdil pouze na osmi z dvaceti biotopů, na kterých byly pořízeny floristické zápisy. I v této relativně zachovalé krajině tedy zaznamenáváme výrazný úbytek tohoto kdysi hojného druhu. Na většině lokalit se vyskytoval ve zbytkových malých populacích několika jedinců, pouze v přírodní rezervaci Rašelinná louka u Suchdola jsme mohli obdivovat stovky kvetoucích rostlin tvořících červenobílou mozaiku v porostech suchopýru úzkolistého. Oko amatérského botanika však potěšily na zdejších slatinách i ostatní vzácné rašelinné druhy rostlin, které jsou u nás již zřídka k vidění. Na několika místech to byla např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vachta trojlistá (Menynthes trifoliata), bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), klikva bahenní (Oxycoccos quadripetalus), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), prha arnika (Arnica montana), všivec bahení i lesní (Pedicularis palustris a P. sylvatica), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a mnoho dalších.
Cílem exkurze -- podobně jako byl na Kraličáku bradáček srdčitý, bylo ověření staré lokality vzácného prstnatce Traunsteinerova (Dactylorhiza traunsteineri), který zde byl od 70. let nezvěstný a první nové údaje o jeho výskytu se začaly sporadicky, s odstupem několika let, objevovat až v 90. letech. Štěstí nám přálo a na rašeliništi v přírodní rezervaci jsme nalezli 5 kvetoucích exemplářů. Většina účastníků viděla tohoto supervzácného zástupce našich prstnatců vůbec poprvé. Tento malý úspěch jen přispěl k všeobecné spokojenosti a dobré náladě všech zúčastněných, která je ostatně vždy vedoucím motivem na akcích tohoto druhu při každoročním setkání dlouholetých přátel "stejné krevní skupiny".