Aktuality > Expedice našich členů > Do Ligurie (nejen) za orchidejemi 2014
 
 
 
 

Do Ligurie (nejen) za orchidejemi 2014

JAN VIEWEGH

Třetí nejmenší italská oblast Ligurie (italsky Liguria) leží na severozápadě Itálie. Sousedí s Francií na západě, Piemontem na severu a Emilií-Romagnou a Toskánskem na východě. Leží u Ligurského moře a do značné míry koresponduje s územím bývalé Janovské republiky. Má rozlohu 5 420 km2, 1,6 miliónu obyvatel a jejím hlavním městem je přístavní město Janov (italsky Genova). V orchidejářském světě je známa především výskytem jednoho z nejpozoruhodnějších zástupců rodu - Orchis patens. V Ligurii, na poměrně malém území, má jediné známé evropské lokality, druhá část disjunktivního areálu leží v alžírském Kabylsku a v tuniských horách při hranicích s Alžírskem, odkud nebyl v posledních letech potvrzen. Alžírské lokality jsou díky neklidné politické situaci prakticky nepřístupné a sporadické informace naznačují, že v celém svém severoafrickém areálu je taxon ohrožen intenzivní pastvou.
Již krátce po otevření hranic, při prvních pionýrských cestách za italskými orchidejemi se poloostrov Portofino stal obligátní zastávkou pro rychlé vyfotografování této pozoruhodné rostliny, ale jinak se Ligurie zdála z hlediska výskytu orchidejí nezajímavá. Z literatury bylo zřejmé, že jde o relativní záležitost a orchideoflóra nepostrádá řadu dalších zajímavostí. Definitivně to před několika lety potvrdili kamarádi Standa a Pavel, kteří se zde zastavili na delší dobu při průzkumné cestě do francouzské Provence. Při debatě s nimi a nad fotografickými úlovky definitivně uzrál plán strávit v Ligurii několik dní a prozkoumat zdejší orchideje podrobněji.
16. 5. vyrážíme ve čtveřici směr Janov. Trasu volíme až na malé výjimky po dálnicích, ale i tak je to pro Zdeňka tvrdá prodloužená šichta za volantem. Na konci nás očekává apartmán v letovisku Chiavari na břehu Ligurského moře. Volba ubytování byla skvělá, každý máme své sociální zařízení a především, pro čtveřici pánů ve víceméně středním věku, zcela nepostradatelnou baletní tělocvičnu.
Druhý den míříme do širšího okolí obce Celesia, kde hodláme strávit celý den, protože jde zřejmě o místo s největší koncentrací Orchis patens v oblasti. Hned na první lokalitě, představované částečně udržovaným lískovým porostem na strmých terasách, nacházíme první exempláře (Honza volá na opozdilce "patens jsem sice nikdy neviděl, ale je to určitě on!") Orchis patens a také, díky morfologii pysku zcela nezaměnitelné, křížence mezi Orchis patens a Orchis provincialis (Orchis × subpatens). V úzkém údolí s pozoruhodnou, skoro učebnicovou inverzí stupňů, nacházíme další mikrolokality obou taxonů spolu s pozoruhodnou směskou horských a mediteráních kytek, často jen několik metrů od sebe. Přibývá poznámek a záměr mikrolokalit a konečně narážíme i na druhého křížence, který je cílem naší cesty. Na skalnaté a zatravněné vlhčí stráňce, která byla zřejmě v minulosti udržována jako zahrada kvete několik exemplářů křížence Orchis × ligustica (Orchis patens × Orchis mascula s.l.). Populace nijak hojného vstavače mužského představuje zřejmý přechod mezi nominátním plemenem a poddruhem signifera. V případě křížence jde o rostliny, které jsou Delforgem uváděny jako samostatný druh Orchis subpatens (syn. Orchis clandestina Hautzinger), ale podle toho co jsme viděli, nemáme důvod proč nezůstat u konstatování, že jde na lokalitách s oběma rodiči o poměrně často se vyskytujícího křížence.
Postupně nacházíme nové, velmi bohaté lokality Orchis patens a přibývají i další orchideje. Ve vyšší části začínají dubo-kaštanové lesy a tam nacházíme zdejší zajímavost - miniaturní varietu vemeníku dvoulistého. Z literatury je malokvětý vemeník uváděn, ale teprve před rostlinami in natura si člověk uvědomí, že by této varietě určitě slušelo jméno trpasličí. Večer s úlevou konstatujeme, že první z cílů cesty lze mít za splněný. Orchis patens jsme viděli na řadě lokalit s desítkami exemplářů a spolehlivě jsme našli i oba hybridy.
Následující dny ukazují, jak to bylo prozřetelné, že jsme začali právě zde. Na "klasických" lokalitách na poloostrově Portofino nacházíme upravenou zahradu, posečené trávníky a jen několik nekvetoucích semenáčků naznačuje, že jsme na správném místě. Také tradičně navštěvované loučky za secesním hotelem Portofino Kulm zklamaly, časný nástup jara a bujná tráva dovolují vykvést pouze jedinému exempláři. Nejen orchidejemi živ je člověk a tak navštěvujeme vyhlášenou zastávku mezinárodní "jet set" a jednu z perel italské Riviéry městečko Portofino. Hlavní sezóna ještě nezačala, ale turistů je hlava na hlavě. V přístavu kotví několik luxusních jachet, další zrovna připlouvá, ani nevím, proč mne vůbec nepřekvapuje, že posádka mluví rusky... Ve vedlejší Santa Margherita Ligure se Honza dožaduje zastávky kvůli plně rozkvetlým cereusům, rostoucím v korunách palem, ale musíme jej zklamat, ani v této mondénní destinaci není kde zaparkovat. Stejně jej podezřívám, že kaktusy byly jen záminka a zaujaly jej nějaké divně zkadeřatělé listy keře napadeného zcela unikátním škůdcem.
Kulturní část zájezdu završujeme na květinovém trhu v Chiavari, nad kterým obdivujeme starou zahradu paláce Rocca. Umělý vodopád i řada zahradních staveb, němí svědkové zašlé slávy Belle Époque, působí trochu zpustle, ale vzrostlá subtropická vegetace je úžasná.
Další den vyrážíme do vnitrozemí provincie Janov v okolí sedla Crocefieschi. Impozantní slepencové skály tvoří kulisu pro pozoruhodné loučky se záplavou orchidejí. I zde se potvrzuje, že Itálie je země zaslíbená pro tořiče. Rychle přibývá i taxonů rodu vstavač, včetně křížence Orchis × dietrichiana a vzácného křížence Orchis × penzigiana (Orchis mascula s.l. × Orchis provincialis), O. laxiflora a skvostných exemplářů Orchis antropophora.
Z tořičů postupně nacházíme hojný Ophrys apifera a vzácnější O. sphegodes. Taxonomicky jasný je i Ophrys fusca subsp. fusca. Radost nám udělal nález tořiče z okruhu Ophrys bertolonii (ten patří dle Paedersen/ Faurhold do hybridogenního roje Ophrys × flavicans. Dle Delforge je to Ophrys aurelia s typovou lokalitou východně od Janova, takže jsme možná na locus classicus).
Úžasné jsou tořiče ze skupiny holoserica (patří dle Paedersen/Faurhold do taxonu Ophrys fuciflora. Dle Delforge je to Ophrys brachyotes. Také ligursko-západoprovensálský endemit).
Pro závěrečnou rekapitulaci uvádím, že jsme našli celkem 31 taxonů orchidejí (včetně čtyř kříženců) a potvrdili aplikovanou teorii relativity, že na cestě za orchidejemi čas utíká 2× rychleji než doma a 4× rychleji než v práci.

 
 
Orchidea klub Brno