Home > Expedice našich členů > Gibraltar 2005

Gibraltar 2005

ORCHIDEJE GIBRALTARU

Jan Viewegh

...každý, kdo cestuje Španělskem a nenavštívil Gibraltar, zmeškal to nejzajímavější mezi zajímavými místy. Gibraltar je totiž mimo jiné britskou kolonií, hlavním stanem Devátého armádního sboru, důležitou pevností, leží naproti Algecirasu, je sídelním městem arcibiskupství, má mezinárodní přístav a skládá se z jurasického vápence, porostlého kaktusem a zamořeného opicemi.

Richard Halliburton - Royal Road to Romance (překl. Olga Kořánová)

Klukovské sny se někdy vyplní až v pokročilejším věku, výsledkem bývá často zklamání, ale někdy naopak konstatování, že se to čekání vyplatilo a výsledný dojem předčí veškerá očekávání. Inspirován oblíbeným autorem z dob studia na gymnáziu stojím ráno 29.3.2005 na úpatí gibraltarské skály. Jeden den výpravy za orchidejemi do slunné Andalusie věnujeme Gibraltaru s pocitem, že nás čeká silný kulturněhistorický zážitek, ale s botanizováním to bude slabší. Vyjíždíme lanovkou na jeden z nejvyšších bodů Skály a marně čekáme na výhled. Po seznámení s místními opicemi začínáme pomalu sestupovat. Zdejší pověstné opice patří k druhu magot, Macaca sylvanus (Linnaeus, 1758) a je jich všude kolem spousta. Rozhodně nehrozí situace, že by dnešní obránci pevnosti museli, v zájmu zachování britské moci, posilovat populaci výměnou za bedničky se skotskou whisky, jak se tomu stalo za druhé světové války. Mylně se traduje, že zdejší populace je jediná původní volně žijící populace opic v Evropě. Magoti zde žijí již dlouho, introdukovali je sem v dávných dobách Arabové, ale původní zde nejsou. Naopak nízké palmy lemující cestu zde roste zcela přirozeně - žumara nízká (Chamaerops humilis) je jedním ze dvou domácích druhů palem v Evropě. Všude kolem cesty traverzující severní úbočí směrem k nejvyššímu vrcholu u O'Harovy baterie (426 m n. m.) jsou v plném květu impozantní ladoňky mnohokvěté (Scilla peruviana) a objevují se místa, kde by snad i ty orchideje mohly být…
Přes dlouhodobé a velmi intenzivní osídlení a malou plochu je gibraltarská flóra mimořádně pestrá, botanici zde napočítali 530 druhů patřících do 330 rodů a 90 čeledí. Většina z nich jsou původní druhy a zdejší květena je podstatně bohatší než okolní španělské území, které je tvořeno pískovci. Na svazích jsou mozaikovitě roztroušeny ostrůvky makchie, střídané plochami garrigue a prokládané skalními výchozy. Při tomto druhovém bohatství není nijak překvapivé, že Gibraltar má i své endemity. Silenka, Silene tomentosa byla považována dlouho za vyhynulou, ale v roce 1994 se podařilo objevit malou populaci na nepřístupné skalní římse a díky zdejším ochranářům se dnes úspěšně vrací na řadu vhodných míst. Iberka, Iberis gibraltarica je severoafrický druh a v Evropě roste jenom na Gibraltaru. Další taxony, které jsou svým evropským výskytem omezeny pouze na gibraltarskou skálu jsou rožec, Cerastium gibraltaricum, lomikámen, Saxifraga globulifera var. gibraltarica a mateřídouška, Thymus willdenowii, která zde roste skoro všude. Vedle původních druhů se zde daří i řadě zavlečených druhů, hojný je šťavel Oxalis pes-caprae, agáve, Agave americana, kosmatcovník jedlý, Carpobrotus edulis a frézie, Freesia refracta. Orchidejí se zde dá najít deset druhů, ale je nato zjevně třeba více času, než máme k dispozici my. Jsou to Anacamptis pyramidalis, Gennaria diphylla, Ophrys apifera, Ophrys bombyliflora, Ophrys fusca, Ophrys lutea, Ohrys speculum (s krásným místním názvem zrcadlo Venušino), Ophrys tenthredinifera, Serapias parviflora a Spiranthes spiralis.
Zvolna sestupujeme a míjíme další zajímavé rostliny, hojný je kavyl, Stipa tenacissima, všudypřítomná ožanka, Teucrium lusitanicum, řečík lentiškový, Pistacia lentiscus i terebintový, Pistacia terebinthus. Poblíž jeskyně svatého Michala poznáváme chvojník, Ephedra fragilis.
Počasí se umoudřilo a na obzoru za úžinou se stále zřetelněji rýsují africké kopce. No a podle hesla to nejlepší nakonec, zatím co obdivujeme třistametrovou kolmou skalní stěnu, nachází kolega malou populaci Genaria diphyla v plném květu. Gibraltar opouštíme s předsevzetím určitě se sem ještě jednou vrátit. Vedle řady pozoruhodných památek, které jsme nestihli navštívit, tam na nás bude čekat devět dalších druhů orchidejí.


Orchidea klub Brno