Provence a Ligurie 2010Pavel Heger
Jihovýchodní výspa Francie má pro mne neopakovatelné kouzlo, charisma a také vůni. Do jara roku 2010 jsem tuto oblast navštívil pouze jedinkrát (během kraťoučké osmihodinové zastávky v kaňonu Verdon v roce 1998) a přesto si získala moje srdce a vzpomínky na krasové stráně a hluboké stěny kaňonu se mi nesmazatelně vryly do paměti. S povděkem jsem proto přivítal myšlenku navštívit tuto téměř pohádkovou krajinu v době jarního rozpuku a absence davů rekreantů z celé Evropy. První z celkem 42 průzkumných zastávek u italské vesničky Sorrivi, několik kilometrů před Janovem, byla (jak jsme v průběhu další cesty zjistili) pro naše putování charakteristická. A to jak z pohledu kvality lokalit a počasí, tak i z pohledu naprostého tořičového chaosu, který byl, je a bude bezpochyby úrodnou půdou pro speciální typ orchidejářů, německými kolegy přiléhavě nazvanými „Neuartenfetischisten“. Ale popořádku. Úvodní nadšení zchladil po prvních metrech průzkumu okolí nocležiště neutěšený stav travního porostu, kde ještě koncem 90tých let rostly stovky vstavačů. Namísto velkolepé přehlídky orchidejí jsme však nacházeli pouze loňské suché stvoly velkolepého bolševníku. Naštěstí ještě všechny plochy nebyly místními hospodáři opuštěny a tak se nám nakonec na terasovitých loučkách a dokonce i na místním fotbalovém hřišti poštěstilo narazit na četné populace 9 druhů vstavačovitých a až neuvěřitelně pestrou hybridní populaci tořiče, kterou jsme nakonec se značnou mírou nejistoty přiřadili k Oph. × arachinitiformis (Oph. fuciflora × sphegodes). Vlastní průzkum Provence jsme zahájili průjezdem velkolepého kaňonu vlků (Gorges du Loup) s několika úchvatnými vodopády. První botanické procházky nás za doprovodu lehkých přeháněk a mlh čekaly nad kaňonem na krasové planině v okolí obce Gourdon. V roce 1999 zde bylo při zájezdu Orchideaklubu napočítáno celkem 20 druhů orchidejí, avšak v době naší návštěvy zbylo díky intenzívní pastvě z kdysi bohaté pokladnice již jen pár „drobných“ v podobě několika okousaných růžic Orchis mascula ssp. mascula. Obdobný scénář mělo i několik následujících procházek při cestě přes Col de l’Ecre a v okolí vesnice Caussols. Na své spasení zde na podmáčených rašelinných loukách čekalo několik desítek růžic Dactylorhiza majalis a snad tisíce splihlých květů Narcissus tazeta. Teprve při průjezdu sedlem Col du Ferrier ustal nizoučký trávníček (nikoliv však drouboučký deštíček) anglického střihu a na nás začaly panáčkovat tmavě růžové květní klasy Orchis mascula ssp. mascula. Zdejší rostliny se vyznačovaly četnými až slévajícími se, výrazně nachovými skvrnami na květním stvolu i na listech. Mezi dalšími druhy se nám zde dokonce podařilo nalézt i první Orchis olbiensis. Hory nám tak, ještě než jsme se s nimi definitivně rozloučili, připravily malý předkrm před hody, které nás čekaly v okolí Saint-Vallier-de-Thiey. Pokles nadmořské výšky o 300 metrů přinesl nejen první sluneční paprsky, ale v poslední serpentině před zmíněnou obcí také bohaté nálezy především Orchis olbiensis, v jednom exempláři také ve vzácné albinické formě. S dalšími lokalitami v okolí kaple Chappele Saint-Luce a dále pak cestou na Saint-Cézaire-sur-Siagne utěšeně rostl i seznam nalezených druhů, například o Ophrys bertolonii nebo o překrásné jedince v oblasti vzácného Anacamptis papilionacea ssp. expansa. Vyhlídková trasa přes kaňon Gorges de la Siagne s kolmými, hladkými, ranními paprsky slunce zalitými vápencovými stěnami byla završena další bohatou nadílkou neuvěřitelně pestré směsi především tořičů později opět zařazených k Ophrys × arachnitiformis. Zářez ve svahu bezprostředně v dosahu silnice nám umožňoval botanizování přímo z okénka našeho vozu. Pomalou jízdou jsme tu nikoho omezit nemohli, protože jak jsme později zjistili, Francouzi před devátou nevstávají, natož pak aby se tak časně někam vypravili. Společnost zmíněné směsi dělaly mimo jiné Ophrys scolopax, Oph. × nouletii, Oph. fusca a kolonie 27 rostlin bohužel ještě nekvetoucího Limodorum trabutianum. Cestou směrem na Bagnols-en-Forêt jsme byli nuceni zastavovat snad na každém kilometru. Díky nižší nadmořské výšce (okolo 300 m n. m.) již v příkopech vykvétaly druhy, které byly ve vyšších polohách pouze v růžicích. Mezi nejkrásnější patřily bezesporu mohutné a husté klasy Himantoglossum hircinum, na vlhkých loukách zvláště u Chateau de Grimes tisíce Anacamptis laxiflora a také první Serapiasy. Nominátní poddruh Anacamptis morio ssp. morio, který jsme nacházeli v kopcích byl vystřídán subspecií picta, která tvořila hybridy s A. laxiflora. Bohatá orchidejová loučka přímo na okraji Bagnols-en-Forêt se vyznamenala především těžko uvěřitelnou spletí tořičů, mezi nimiž jsme často až po konzultacích s kolegy i literaturou, identifikovali Oph. apifera, Oph. scolopax, Oph. sphegodes, Oph. bertolonii spolu s hybridními roji Oph. × flavicans, Oph. × arachnitiformis a dokonce též Oph. × arachnitiformis × Oph. × flavicans. V okolí vesnice La Poručíci (jak vtipně překřtil pan Google obec La Lieutenante) jsme mohli seznam hybridů rozšířit o Serapicamptis × bevilacquae (A. morio ssp. picta × S. neglecta). Zvláštní, pro našince poněkud exoticky vyhlížející, mírně zvlněná suchá krajina s vlhkými prohlubněmi a soliterně rostoucími borovicemi Pinus maritima deštníkovitého tvaru, je domovem mimo jiné i pro Serapias olbia, S. vomeracea, S. neglecta či překrásné S. cordigera. Obdobná krajina doplněná korkovými duby, avšak se stejně bohatou orchidejovou skladbou nás čekala také v úseku mezi městy Gonfaron, Les Mayons a Vidauban. Záhadou pro nás zůstalo, kdo a kdy v jižní Francii vlastně pracuje. Po celou dobu naší cesty jsme totiž potkávali početné skupinky cyklistů všech věkových i výkonnostních kategorií a všude, kde to jen trochu šlo bylo vše plně automatizováno (benzinky, mýtnice či pokladny v supermarketu). Koupit tak skývu chleba nebo nějakou malou pozornost domů byl proto pro nás bezmála nadlidský výkon. Obchody ráno otevíraly (pokud se nám náhodou nějaký užitečný podařilo najít) nejdříve v 9:00 (a to včetně supermarketů), v poledne (rozuměj od 12:00 do 16:00) byl samozřejmě čas na siestu v kavárničce nebo restauraci a večer bylo třeba oslavit další příjemně prožitý den. Cestou domů nebylo možné vynechat okolí italského Janova a nepoohlédnout se po zdejším klenotu - Orchis patens. Těžiště výskytu tohoto vzácného vstavače je ve dvou poměrně malých oblastech oddělených od sebe Středozemním mořem. První z nich leží právě na pobřeží SZ Itálie a druhá pak v Alžírsku a Tunisku. Takto disjunktní areál nelze z lidského pohledu samozřejmě nechat bez řádného vysvětlení a tak vznikla řada teorií snažících se tuto záhadu objasnit. Jedna z nich mezi oběma oblastmi předpokládá v dávných dobách existenci pevninského mostu a jiná zase import druhu arabskými dobyvateli společně se senem pro jejich koně. Ať je však pravda jakákoliv, faktem je, že Orchis patens se v okolí Janova vyskytuje relativně často a snad stejně často tvoří na společných lokalitách s Orchis provincialis hybridní populace O. × subpatens. Nám se jej během necelých 24 hodin podařilo v čisté formě a stejně tak i jmenovaný kříženec nalézt na 4 lokalitách. Přes mírnou nepřízeň počasí jsme však nakonec měli to štěstí najít vše, co jsme najít chtěli a téměř vše co se najít dalo. Provence má pro mne stále zřetelnou a neopakovatelnou vůni bylin, do nichž se naše kolena bořila při fotografování a při přemítání nad pestrostí, fantazií a nespoutaností přírody, pro niž jsou a budou všechny lidské škatulky, jimiž se ji snažíme uchopit, nedostatečné a neúplné.
Seznam navštívených lokalit: 8.5.2010 1. Sorrivi - JV orientované terasovité loučky SV od obce, 686 m n. m.
9.5.2010 2. Gourdon - Z orientovaný svah vpravo od silnice, 2,4 km od kruhového objezdu v Gourdonu ve směru na Col de l’Ecre, 888 m n. m.
3. Gourdon - Z orientovaný svah vpravo od silnice, 2,6 km od kruhového objezdu v Gourdonu ve směru na Col de l’Ecre, 897 m n. m.
3a. Caussols - Rašelinné louky cca 0,5 km před obcí.
4. Col du Ferrier - Škrapová, mírně ukloněná planinka vpravo od silnice, 1044 m n. m.
5. Saint-Vallier-de-Thiey - Krasová stráň v poslední serpentině před vjezdem do obce, 796 m n. m.
5a. Saint-Vallier-de-Thiey - Louky , křoviny a řídký les cca 300 m Z od Chappele Saint-Luce
6. Saint-Vallier-de-Thiey - Terasovité loučky cca 1,7 km Z od centra, 746 m n. m.
7. Mezi Saint-Vallier-de-Thiey a Saint-Cézaire-sur-Siagne - Louky v lesních porostech vlevo od silnice, 686 m n. m.
10.5.2010 8, 9. Gorges de la Siagne - Břeh vpravo od silnice, 234 – 279 m n. m.
10. Gorges de la Siagne - Břeh vpravo od silnice, 379 m n. m.
11, 12, 13. Gorges de la Siagne - Břehy podél silnice a malé loučky v blízkém okolí (013), 423 m n. m.
14. Bagnols-en-Forêt - Pravý břeh silnice při cestě z Callian do Bagnols-en- Forêt, 272 m n. m.
15. Bagnols-en-Forêt - Po obou stranách silnice při cestě z Callian do Bagnols-en-Forêt, 310 m n. m.
16. Bagnols-en-Forêt - Louky s melioračními strouhami po levé straně silnice a suché křoviny po pravé straně, 310 m n. m.
17. Bagnols-en-Forêt - Podmáčené louky u Chateau de Grimes, 305 m n.m.
18. Bagnols-en-Forêt - Neudržované louky, 329 m n. m.
19. Bagnols-en-Forêt - Bohatá orchidejová louka na okraji obce, 300 m n.m
20. La Lieutenante - Místy podmáčená louka, řídce se vzrostlými borovicemi, 63 m n. m.
21. La Lieutenante - podmáčené břehy potůčku, suchá vyvýšená místa, vpravo od silnice, 59 m n. m.
22. La Lieutenante - podmáčené břehy potůčku, suchá vyvýšená místa, vlevo od silnice, 49 m n. m.
23. Le Gabre, severní předměstí Puget-sur-Argens - louka vlevo od silnice a navazující borový les, 35 m n. m.
24. Gonfaron - okolí parkoviště u biotopu obývaného želvou Chapmanovou, obě strany silnice do vzdálenosti cca 250 m od parkoviště ve směru na Les Mayons (vlevo do vzdálenosti 100 m od silnice, vpravo do 75 m), 157 m n. m.
11.5.2010 25. Rocbaron - nezalesněný pás vpravo od silnice, těsně před vjezdem do obce, 400 m n. m.
26. Rocbaron - křoviny vpravo i vlevo od silnice. tesně za posledními domy; vpravo pak o něco dále pod vedením vysokého napětí, 366 m n. m.
27. Rocbaron - nezalesněný pás vlevo od silnice cestou na Puget-Ville, 337 m n. m.
28, 29. Col de Babaou - řídký kaštanovníkový les ve svahu vpravo od silnice, 367 a 378 m n. m.
30. Vidauban - řídké křoviny a příkopy okolo silnice, 103 m n. m.
31. Vidauban - podmáčené louky a křoviny po obou stranách silnice, 81 m n. m.
32. Les Mayons - louky, pastviny a břehy potoka, 131 m n. m.
33. Les Mayons - louky a příkopy okolo silnice, 136 m n. m.
12.5.2010 34. Mandelieu-la-Napoule - louka na předměstí vpravo od silnice, bezprostředně před posečením, 73 m n. m.
35. Portofino - svahová loučka pod hotelem Portofino Vetta, Orchis antropophora při hřebenové cestě vedoucí z Ruty na lokalitu, 370 m n. m.
36. Ruta - svahové loučky přímo v obci při cestě na San Martino, 278 m n. m
13.5.2010 37. Calcinaia - terasovité loučky v prudkém svahu nad silnicí, 379 m n. m.
38. Calcinaia - neudržovaná louka v prudkém svahu nad silnicí, 338 m n. m.
39. Mezzavalle - loučka vlevo od silnice, 252 m n. m.
40. Celesia - skalka v bezprostřední blízkosti silnice , 157 m n. m.
41. Carpenissone - skalka v bezprostřední blízkosti silnice, 102 m n. m.
42. Fascia di Carlo - loučka vpravo od silnice, 514 m n. m.
Seznam nalezených orchidejí:
1. Anacamptis laxiflora 16, 17, 20, 22, 31 2. Anacamptis morio ssp. champaneuxii 29 3. Anacamptis morio ssp. morio 1, 4, 5a, 6, 7, 35, 36, 37, 38, 39 4. Anacamptis morio ssp. morio "alba" 1 5. Anacamptis morio ssp. picta 16, 20, 21, 22, 23, 24, 30, 31, 32, 33, 34 6. Anacamptis morio ssp. picta "alba" 34 7. Anacamptis papilionacea ssp. expansa 6, 19 8. Anacamptis pyramidalis 4, 5a, 7, 18, 19, 20, 25, 26, 27, 33 9. Anacamptis × alata 1) 16, 20, 31 10. Anacamptis × gennarii 2) 6 11. Cephalanthera damasonium 27 12. Cephalanthera longifolia 1, 6, 7, 8, 10, 13, 29 13. Dactylorhiza fuchsii 35, 36 14. Dactylorhiza majalis 3a 15. Epipactis sp. 5a 16. Epipactis helleborine ssp. tremolsii 24, 25, 27, 29, 33 17. Himantoglossum hircinum 1, 5, 5a, 7, 15, 16, 19, 31 18. Himantoglossum robertianum 5, 5a, 13, 18, 19, 25, 26, 27, 31 19. Limodorum abortivum 14, 15, 20, 21, 24, 25, 33 20. Limodorum trabutianum 10, 13 21. Neotinea maculata 3, 5, 7, 10, 25, 29, 35 22. Neotinea tridentata 1, 6, 7, 42 23. Neotinea ustulata 1, 7, 10, 13 24. Ophrys apifera 19, 24 25. Ophrys bertolonii 5a, 19 26. Ophrys fusca 13, 27 27. Ophrys scolopax 7, 13, 15, 16, 18, 23, 24, 25, 26, 33 28. Ophrys sphegodes s.l. 3, 5a, 8, 10, 13, 15, 18, 19, 25, 27, 36 29. Ophrys × aquilana 4) 19 30. Ophrys × arachnitifomis 5) 1, 5a, 13, 15, 16, 18, 19, 23, 25, 33 31. Ophrys × flavicans 6) 19 32. Ophrys × nouletii 7) 13 33. Ophrys × vicina 8) 15, 23, 25 34. Orchis mascula ssp. mascula 2, 3, 4 35. Orchis mascula ssp. speciosa 1, 39 36. Orchis olbiensis 4, 5, 7 37. Orchis olbiensis "alba" 5 38. Orchis patens 35, 36, 37, 38 39. Orchis provincialis 1, 29, 35, 36, 40, 41, 42 40. Orchis purpurea 1, 7, 8, 10, 13, 19, 24, 25 41. Orchis × subpatens 9) 36, 37, 40, 41 42. Platanthera bifolia 22, 31, 34 43. Serapias cordigera 20, 22, 24, 33, 34 44. Serapias lingua 15, 16, 21, 22, 24, 30, 31, 32, 33, 34, 36, 37, 38 45. Serapias neglecta 20, 21, 22, 24, 30, 31, 32, 33, 34, 36, 37, 38 46. Serapias olbia 20, 21, 32 47. Serapias sp. 5a 48. Serapias vomeracea 16, 18, 19, 20, 23, 24, 30, 33, 37 49. Serapicamptis × bevilacquae 3) 20 50. Spiranthes spiralis 29 Vysvětlivky: 1) Anacamptis morio ssp. picta × Anacamptis laxiflora 2) Anacamptis morio ssp. morio × Anacamptis papilionacea ssp. expansa 3) Anacamptis morio ssp. picta × Serapias neglecta 4) Ophrys bertolonii × Ophrys fuciflora × Ophrys sphegodes 5) Ophrys sphegodes s.l. × Ophrys fuciflora s.l. 6) Ophrys bertolonii × Ophrys sphegodes s.l. 7) Ophrys sphegodes s.l. × Ophrys scolopax 8) Ophrys fuciflora s.l. × Ophrys scolopax 9) Orchis patens × Orchis provincialis
Použitá taxonomie: [1] Pro rody Anacamptis, Neotinea a Orchis podle: Kretschmar, H. & Eccarius, W. & Dietrich, H. (2007): The Orchid Genera Anacamptis, Orchis, Neotinea. [1] Pro rod Ophrys dle: Pedersen, H. Æ. & Fauerholdt, N. (2007): Ophrys: The Bee Orchids of Europe [2] Pro ostatní rody podle: http://apps.kew.org/wcsp/advsearch.do
|