Putování za orchidejemi jižní Patagonie 2015(28.12. 2014–14.1. 2015)
MICHAL ŠIPR
Patagonie se rozkládá v nejjižnějším cípu Jižní Ameriky na území dvou států Argentiny a Chile. Oba státy dělí od sebe mohutné pohoří And. Na Chilské pobřeží působí studený Humboldtův proud, který výrazně ovlivňuje celé počasí v Patagonii. Díky němu trvale vanou od Pacifiku prudké větry, které sebou nesou množství vlhkosti. Proto na chilské straně And trvale prší, na některých místech i 360 dní v roce. Kvůli blízkosti moře je teplota v dané oblasti po většinu roku stabilní. V nižších nadmořských výškách nemrzne ani v zimě. Díky tomu zde rostou rostliny, které by tuhou zimu nepřežily, například fuchsie magellánská. V oblasti žijí i teplomilná zvířata, která máme spojená spíše s tropickými oblastmi, jako kolibříci nebo papoušci. Naopak na druhé straně And, v Argentině, jsou větry již většinou velmi suché. Po většinu roku zde neprší a krajinu tvoří jen pustá a suchá pampa, kterou oživují jen častá stáda lam guanako a pštrosů nandu Darwinových. Většina pampy je přeměněna na pastviny, které jsou však díky malým srážkám málo výživné. Množství užitkových zvířat na pastvinách je minimální. O pastvinu se navíc dělí s divokými zvířaty, která se naučila překonávat všudypřítomné ploty oddělující pastviny.
Jak již bylo uvedeno, většina srážek spadne uprostřed hor, kde se déšť změní ve sníh. Tento sníh pomáhá vytvářet mohutné ledovce, které potom zaujímají obrovské plochy. V oblasti se díky tomu nachází třetí největší souvislé ledové pásmo na světě (hned po Antarktidě a Grónsku) Tento ledovec se jmenuje Campo de Hielo Patagonico Sur, na délku měří 350 km, zaujímá plochu 16 800 km². Z ledovce vede 49 ledových splazů. Některé ústí přímo do moře, jiné do obrovských ledovcových jezer. Většina těchto ledových splazů se nachází na území dvou nejčastěji navštěvovaných parků Patagonie. Oba jsme navštívili s mojí manželkou. Nejprve jsme se vydali do Parque Nacional Torres del Paine v Chile, a potom do Parque Nacional Los Glaciares v Argentině. V obou parcích se nacházejí jedny s nevýznamnějších vrcholů Patagonie. V chilském parku jsou to přes kilometr vysoké tři skalní věže, podle kterých se jmenuje celý národní park - Torres del Paine (nejvyšší z nich je vysoký 2850 m n.m.). V argentinském parku se nachází nádherná vysoká kolmá skalní jehla Cerro de Torro (3102 m n.m.) a nejvyšší hora národního parku Monte Fitz Roy (3405 m n.m.). Kromě hor v obou parcích najdeme obrovská čistá ledovcová jezera a dravé řeky s mohutnými vodopády. V nižších polohách se rozkládá mozaika pabukových pralesů (Nothofagus) a suché pampy (přestože zde trvale prší, tak prudké větry krajinu vysušují).
Vlivem globálního oteplování dochází v poslední době ke změně klimatu. Většina srážek padá na jiných místech, než bývalo běžné v minulosti, proto se většina ledovcových splazů zkracuje. Ten největší a nejznámější z nich Glaciar Perito Moreno naopak narůstá. Množství ledu v tomto ledovci se zvětšuje. Vrstva ledu bývá okolo 50 metrů vysoká. Délka splazu je asi 15 km. Vzácně se stane, že množství ledu přehradí úzké rameno největšího argentinského jezera Lago Argentino na dvě části. Díky tání ledu se změní výška hladin v obou částech jezera. V momentě, kdy se prorazí ledovcová zátka, která odděluje obě části jezera, dochází k vyrovnání hladin jezera doprovázené mohutným tříštění ledů a vznikem obrovských vln.
V Patagonii roste kolem 50 druhů orchidejí 6 rodů. Většinu z nich můžeme nalézt v severní části Patagonie. Na území obou zmíněných parků pravidelně rozkvétají orchideje 3 rodů (všechny jsou podobného vzrůstu jako naše vstavače nebo prstnatce). Literatura udává v Parque Nacional Torres del Paine 9 až 10 druhů orchidejí (nalezeno 9 druhů) a v Parque Nacional Los Glaciares 7 až 10 druhů (nalezeno 6 druhů). V Torres del Paine se nám nepodařilo najít jen Chloraea gaudichaudii (výskyt je však uváděn jen v některých pramenech). V Los Glaciares byla situace složitější, protože přístupná literatura neexistuje. Kromě toho většina parku není pro turisty přístupná.
Nejznámějším druhem, který jsme nenalezli, protože byl v době naší návštěvy již odkvetlý (kvete zde v listopadu), je Chloraea alpina. Je to žlutě kvetoucí orchidej s velkými, asi 5 centimetrovými květy. Roste v oblasti El Chalténu u vyhlídky Loma de las Pizarras. Ostatní nenalezené druhy rostou v nepřístupných částech národního parku. Tyto uvedené druhy jsme však nalezli v Torres del Paine.
Nalezené orchideje:
Chloraea chica - je bíle kvetoucí orchidej rostoucí v podmáčené pampě v údolích. Kvete od ledna do února. V Torres del Paine nalezena v okolí Laguny Amarga, v údolí Valle Ascencio a v okolí Hosteria Las Torres.
Chloraea magellanica - označována jako porcelánová orchidej. Má podobně velký květ jako naše střevíčníky. Květ je bíle zbarvený s viditelnou zelenou žilnatinou. Rozkvétá v pampě od ledna do března. Tato orchidej je poměrně běžná v otevřené krajině s nižší nadmořskou výškou v obou parcích.
Chloraea leptopetala - je to statná rostlina rostoucí v okolí Lago Pehoe. Kvete v prosinci a začátkem ledna (béžové květy nejsou většinou roztažené). V Torres del Paine roste podél trekové cesty Las Carretas.
Codonorchis lessonii - roste ve vlhčích částech pabukových pralesů. Bíle rozkvétá od prosince do února. V Torres del Paine nalezena v údolích Valle Ascencio, Valle del Francés a nad Glaciar Grey, v Los Glaciares v okolí El Chalténu.
Gavilea araucana - roste v lesních mezerách a na ujetých lesních svazích. Kvete bíložlutě od listopadu do ledna. V Torres del Paine roste v údolí Valle Ascencio a v okolí jezera Lago Nordenskjöld, v Los Glaciares u Lago Argentino v okolí Glaciar Perito Moreno.
Gavilea gladysiae - velmi vzácná orchidej. Kvete žlutě v prosinci. V Torres del Paine roste na jediném místě v porostu libavky hrotité blízko chaty Refugio Paine Grande u trekové cesty Las Carretas.
Gavilea littoralis - roste na vlhkých místech, která často vysychají, v porostu libavky hrotité. Kvete žlutě v prosinci. Nalezena jen v Torres del Paine u Lago Pehoe podél trekové cesty Las Carretas.
Gavilea lutea - roste ve světlinách pabukových pralesů a v porostech libavky hrotité. Kvete žlutě od prosince do února. V Torres del Paine roste v údolích Valle Ascencio, Valle del Francés a v okolí Glaciar Grey, V Los Glaciares v okolí El Chalténu.
Gavilea supralabellata - roste v podobných místech jako předchozí orchidej a kvete ve stejnou dobu. Obě orchideje je obtížné rozlišit od sebe, protože jsou velmi podobné. Jejich květy jsou většinou uzavřené. Liší se tvarem pysku. V Torres del Paine nalezena u trekové cesty Las Carretas a v Los Glaciares u Lago Argentino v okolí Glaciar Perito Moreno.
Gavilea wittei - velmi vzácná orchidej, která bíle rozkvétá v lednu. Roste v Los Glaciares na pastvinách v okolí Lago Viedma. Nalezeny jen 2 kusy u trekové cesty k Lago Túnel o Toro nedaleko El Chalténu. Jednalo se o ojedinělý nález, protože tato orchidej se jinak vyskytuje o jedno údolí vedle v okolí jezera Lago Viedma.
|
