Aktuality > Pěstování orchidejí > Tropické orchideje > Několik poznámek k pěstování rodu Dracula
 
 
 
 

Několik poznámek k pěstování rodu Dracula


JAN ZIMA

Rod Dracula vyčlenil v roce 1978 pan Luer velmi správně z rodu Masdevallia do samostatného rodu. Jedná se orchideje, které se vyskytují hlavně v Ekvádoru a Kolumbii především ve vyšších nadmořských výškách. Jen několik druhů zasahuje až do Střední Ameriky nebo naopak dolů do Peru a Bolívie. Klima na přírodních stanovištích se vyznačuje vysokou vzdušnou vlhkostí, nízkými teplotami, které vystupují do 15 °C, maximálně krátkodobě až do 25 °C a vysokým prouděním vzduchu. V současné době se uvádí kolem 130 druhů a každý rok přibývají další.

Draculy
nemají zásobní pahlízy. Listy jsou protáhlé. Květní stvol vyrůstá jakoby mezi kořeny a u většiny druhů míří směrem dolu. U některých druhů je květenství vícekvěté postupně nakvétající a proto staré květenství odstřihujte až po úplném zaschnutí. Květy dracul jsou velmi bizardní, chlupaté a v poměru k velikosti rostlin jsou u některých druhů neskutečně veliké. Žádný sebelepší popis nevystihne jejich krásu a tajemnost. Proto se raději místo čtení popisu podívejte na obrázky v barevné příloze.
Asi mezi nejčastěji pěstované velkokvěté draculy patří Dracula roezlii, chimaera, gorgona, gigas, robledorum, wallisii a vampira. Květy těchto dracul při delším vystavení vyšším teplotám vadnou, ale po snížení teplot jsou většinou schopné se znovu vypnout.
Z dracul s menšími květy se velmi často pěstují Dracula astuta, benedictii, erythrochaete, mopsus a psittacina.

Květy některých druhů jsou trvanlivější a vydrží i týden a více. Draculy pěstujeme v košíčkách, ať plastových, drátěných nebo dřevěných, nebo na plátech kůry či větvích. V každém případě přidáváme „obložení“ z mechů, které pomáhá udržet to správné mikroklima.
Zajímavou kulturu dracul má botanická zahrada v Hannoveru, kde používají do dřevěných košíků nastříhané jemné větvičky novozélandského keříku Muhlenbeckia, které se používají jako aranžovací materiál ve floristice. Tento substrát ale vyžaduje udržování velmi vysoké vzdušné vlhkosti a každodenní zalévání. Je velmi propustný a vzdušný.

Pokud se rozhodnete draculy dělit, čiňte tak s nejvyšší opatrností a rozvahou. Odstraňte starý mech, roztrhněte rostlinu tak, aby každá část obsahovala min 5, lépe 7–10 listů a několik předních výhonů. Poté vložte mezi kořeny do středu kousek polystyrénu a kořeny proložte mechem. Nakonec obalte zbývající kořeny mechem a vložte do košíků nebo navažte na podložku.
Já osobně pěstuji draculy v studeném skleníku, kde noční teploty klesají v zimě k 10–12 °C. Rostliny jsou zasazené do plastových košíčků se závěsy a rostou v rašeliníku. U některých robustních druhů je přidána do středu košíčku jemně drcená kůra. Velmi se mi osvědčilo každoroční přesazování do čerstvého rašeliníku. Draculy pravidelně přihnojuji velmi slabou koncentrací hnojiv, která střídám. Používám stejná hnojiva jako na ostatní orchideje – Wuchsal, Wuchsal SUS Kalcium, Kristalon start, Kristalon plod a květ, Biplantol Vital NT a Orchi-Fit (od firmy Roellke).

V zimě přes den teploty podle sluneční aktivity vystoupají v mém skleníku k 15–18 °C. V létě mi teplotu pomáhá udržet v rozumném rozpětí tepelné čerpadlo, které ohřívá vodu pro venkovní bazén a studený vzduch „tlačí“ do skleníku, který je umístěn cca 125 cm pod terénem a chladný vzduch se tam drží (viz Roezliana 42). S ohledem na orientaci skleníku (podélná strana na východ a přisazení k rodinnému domu) je v létě nejkritičtější doba mezi 12. a 14. hodinou. Pak je již skleník částečně ve stínu. V této době teplota krátkodobě překoná i 25 °C. Draculy jsou umístěny na krátké severní a jižní straně a dále na podélné východní straně ve dvou patrech nad sebou. V létě zalévám každý den dešťovou odstátou vodou (150 litrový sud je trvalé umístěn ve skleníku), v zimě jednou za 3 až 4 dny.

Několikrát do roka provádím detailní kontrolu, kdy každou rostlinu prohlédnu, odstraním staré nebo nemocné listy a zaschlá květenství. Odstříhávání provádím nůžkami namočenými v technickém lihu. Na závěr mám připraven v kýblu roztok hnojiva a jednotlivé rostliny a zejména mech nechám několik minut důkladně „napít“. Mech po této kůře také opět lépe přijímá vodu při zálivce.

Draculy
napadají zejména mšice a sají na mladých listech, které se pak deformují. Likviduji je postřikem Mospilanem. Pochopitelně si na nových výhonech pochutnávají i šneci a slimáci. Likvidace je jasná, sbírat ve večerních hodinách a preventivně pokládat granulované nástrahy typu Mesurol nebo Vanisch.
Dalším problémem jsou černé skvrny na listech. Zde je příčin více a každý pěstitel uvádí jiné důvody. Skvrny mohou mít původ v napadení houbovými chorobami, v aplikaci zálivky při nízkých teplotách nebo ve špatné kvalitě zálivkové vody. Často se totiž stává, že voda obsahuje různé splaveniny ze střech, včetně pylů na jaře, které pak v zásobních nádržích kvasí a voda začne zapáchat. Proto několikrát za rok aplikuji do zásobních nádrží 30% peroxid vodíku v koncentraci 4 ml/10 litrů. Tato koncentrace zničí ve vodě choroboplodné zárodky. Musí se ale s další zálivkou počkat min. 3 dny! Další možností vzniku skvrn je nízká teplota zálivkové vody. Proto je vhodné mít ve skleníku umístěn barel nebo nádrž, ve které se voda předehřeje na skleníkovou teplotu. Listy s černými skvrnami nebo jejich části je dobré průběžně odstraňovat a takto napadené rostliny držet stranou od ostatních rostlin. Toto doporučení jsem dostal od pana Beforta z Freisingu a mohu říct, že funguje. Při práci s napadenými rostlinami dbát přísně na dodržování hygienických opatření, které zabrání případnému přenosu infekce na další rostliny.
Častým problémem v některých kulturách je černání špiček listů. Toto je způsobeno dle mých zkušeností zasolením (byť jen mírným) a vyčerpáním substrátu. Dráculy reagují, tak jako Masdevallie, velmi prudce na zhoršení kultivačních podmínek a chyby neodpouští. Doporučuji v tomto případě rostliny urychleně přesázet do čerstvého substrátu. Již po několika týdnech se začnou objevovat nové zdravé, svěže zelené výhony.

A asi nejtragičtější a nejrychlejší průběh mají různé bakteriózy, při kterých rostlinám během několika dnů opadají veškeré listy. Toto se děje i u Masdevallií. Listy jakoby zvodnatí. Většinou k tomu dochází při kombinaci více negativních faktorů – nízký pohyb vzduchu, trvalé přemokření, starý rozložený infikovaný substrát, špatné hygienické podmínky a nekvalitní zálivková voda. Je třeba reagovat velmi rychle. Rostlinu vyjmout z košíku, odstranit napadené částí až do „živého“, použít nový substrát a několik týdnů rostlinu držet spíše v sušších podmínkách a jen lehce občas porosit. Rostliny opět držet stranou ostatních. Někdy je ale lépe takto napadenou rostlinu zlikvidovat než ohrožovat celou pracně budovanou sbírku.
Při nákupech či výměnách si pořizujte jen silné a zdravé rostliny, které jsou zárukou úspěchu. Nesnažte se zachránit polomrtvé „úžasné položky“. Takovéto rostliny jsou většinou již nezachranitelné a můžete si s nimi zavléci do sbírky choroby a škůdce a v neposlední řadě i pochybnosti o svých kultivačních schopnostech.

Ve sbírkách patří draculy mezi ty pravé klenoty. Musíte ale mít pro ně ty správné podmínky a pak vám budou růst velmi ochotně až bouřlivě. Pokoušel jsem se pěstovat draculy již v mém prvním skleníku, který byl temperovaný až teplý, ale opravdu to nešlo i když jsem je umisťoval na ta nejstudenější místa. Až s postavením druhého studeného došlo ke zvratu a draculy rostou!

 
 
Orchidea klub Brno