Exkurze 20092009 - Čechy: Králický Sněžník (11.-14.6.2009)  EXKURZE ORCHIDEA KLUBU BRNO V ROCE 2009 - KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK
Jindřich Šmiták
Mezi dvěma zahraničními zájezdy (květen - Turecko, červenec - Julské
Alpy), za orchidejemi cizích zemí, se ve dnech 11. - 14. června 2009
uskutečnila domácí průzkumná exkurze do oblasti Králického Sněžníku na
pomezí severní Moravy a východních Čech. Po stránce orchidejářského
průzkumu je toto území dosud málo známé, neslibovali jsme si však žádné
převratné objevy z důvodu převážně silikátového geologického podloží
horského pásma, které je příznivé spíše pro naše běžnější druhy, kterými
jsou např. Dactylorhiza majalis, Platanthera bifolia, Epipactis
helleborine a Listera ovata. Motivací k účasti na exkurzi byla nejen
krásná horská příroda Králického Sněžníku a přilehlého Hrubého Jeseníku,
ale zejména skutečnost, že se jedná o jednu ze dvou širších oblastí
výskytu naší nejmenší a jedné z nejvzácnějších orchidejí bradáčku
srdčitého (Listera cordata) v ČR, který někteří z účastníků exkurze
znali dosud jen z literatury.
Bradáček srdčitý se u nás vyskytuje pouze na Šumavě v okolí Boubína a na
horských vrchovištích Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku.
V Krkonoších byl rovněž zjištěn na hraničním hřebenu s Polskem, avšak
již na polské straně. Kvete od června do začátku srpna, s optimem
v červenci -- podle nadmořské výšky. Na Šumavě již v červnu, neboť zde
se vyskytuje v nižších nadmořských výškách pod 1000 m, v moravských
pohraničních horách a v Krkonoších, kde horská vrchoviště se nacházejí
na hřebenech ve výškách 1200 - 1400 m n.m. je doba květu posunuta od
konce června, vrcholí v červenci a přetrvává až do začátku srpna. Je to
však závislé rovněž na počasí -- v teplých letech kvete dříve a tehdy
byste jej na nejvýše položených biotopech nalezli koncem července už
odkvetlý. Nenápadná rostlinka dosahuje výšky 10 - 15 cm nad vrstvou
rašeliníku či mechů a část jejího stonku, ukrytá v polštářích rašeliníku
bývá zpravidla delší než jeho nadzemní, viditelná část. Dokonale splývá
s okolím a habitem připomíná spíše bukový semenáček nebo statnější
lístek borůvčí a rostliny jsou často ukryté pod spodními větvemi smrků
na rašeliništích. Při dobré znalosti biotopu této orchideje ji pak
prozradí pátravému oku botanika či orchidejáře drobné hnědé kvítky
o velikosti asi 3 - 5 mm, uspořádané jako voskové hvězdičky v řídkém
krátkém květenství. Dovolím si tvrdit, že přes tuto svou nenápadnost,
drobný vzrůst a v neposlední řadě i vzácnost, uniká na více příhodných
místech v našich pohraničních horách pozornosti a že bude pravděpodobně
poněkud hojnější, než se předpokládá. Proč by například nemohl růst
v Krušných a Jizerských horách, kde dosud nebyl nalezen a kde jsou na
horských vrchovištích téměř shodné podmínky jako na Šumavě nebo
v Jeseníkách.
Východiskem pro naše exkurzní trasy byla horská chata Návrší v nadmořské
výšce 900 m, v katastru obce Stříbrnice, na turistické trase k vrcholu
Králického Sněžníku (1423 m n.m.). Sem se tradičně vlastními auty sjelo
37 účastníků již ve čtvrtek odpoledne, aby zde spolu strávili
následující 3 dny v pohostinném prostředí staré dřevěné chaty z roku
1928 s pohostinným personálem, dobromyslnou fenkou bernardýna Eliškou
a s nádhernými výhledy do okolí na masiv Hrubého Jeseníku. Po rozdělení
tras a území k průzkumu jednotlivým skupinám jsme v pátek po snídani
vyrazili různými směry do blízkého i vzdálenějšího okolí. Ten den se
k nám však počasí obrátilo zády a ve vyšších horských polohách kolem
1000 m a výše jsme zakusili jeho rozmary v podobě drobného studeného
deště, větru a mlhy, což sice také mělo své kouzlo, ale toho dne se
dálkové výhledy nekonaly.
Na dálkové výhledy i bradáček srdčitý jsme si museli počkat až do
soboty, kdy se svatý Petr nad námi ustrnul a dovolil nám dokonce trochu
se i ohřát na horských loukách. Na vrcholová rašeliniště na bočním
hřebeni a na vrcholu Králického Sněžníku se mezitím vydaly jiné skupiny
a výsledek byl více než uspokojivý -- bradáček byl nalezen na obou
místech, v poměrně hojných populacích. K důkladnému průzkumu rozsáhlého
horského vrchoviště však nebyl dostatek času, tak jsme se spokojili
s potvrzením nálezu na známé lokalitě s vědomím, že určitě roste i na
naší, české straně, vždyť biotop byl stejného charakteru v rozloze
desítek hektarů po obou stranách státní hranice. Spokojenost tedy
veliká, přání i touhy ukojeny a kdo měl foťák, tak si jej nafotil i když
rostliny byly teprve v první fázi květu.
Bilance ostatních nalezených druhů orchidejí ve sledovaném území nebyla
nikterak slavná. V trojúhelníku mezi Králíky, Hanušovicemi a Starým
Městem pod Sněžníkem, směrem ke státní hranici jsme prozkoumali zhruba
25 biotopů na katastrech 13 obcí. Nemá však smysl je zde vypisovat,
neboť pokud na nich byl zaznamenán výskyt vstavačovitých, jednalo se o 6
běžných druhů -- Dactylorhiza majalis, Dactylorhiza fuchsii,
Platanthera bifolia, Listera ovata, Gymnadenia conopsea a Epipactis
helleborine buď v jednotlivých exemplářích, nebo menších populacích.
Všechny lokality jsou zaznamenány v databázi mapování orchidejí ČR.
Neděle byla již ve znamení loučení a rozjezdu domů s tím, že osádky
jednotlivých aut se cestou zastaví, kde uznají za vhodné. Většina
účastníků však podlehla lákavé nabídce našich přátel ze Šumperka
k návštěvě lokalit v okolí Hanušovic, neboť jsme se pohybovali
v blízkosti jejich "průzkumného rajonu". První zastávkou byla klasická
lokalita vzácné měkčilky jednolisté (Malaxis monophyllos), kterou jsme
však na známých místech nenalezli, neboť nebyla dosud vhodná doba jejího
květu, jak později potvrdil kolega, který o měsíc později na stejném
místě několik kvetoucích jedinců nalezl. Neúspěch nás neodradil
a všichni se těšili na střevíčníky (Cypripedium calceolus) na dvou
nejsevernějších moravských lokalitách. Doufali jsme, že ve vyšších
nadmořských výškách je ještě zastihneme v květu. To se podařilo jen na
jedné z lokalit, kde mezi odkvetlými jedinci na svahu ve starém smrkovém
porostu dosud jeden trs naplno kvetl. Také zde kvetlo několik desítek
statných okrotic bílých (Cephalanthera damasonium) a na přilehlé svahové
louce bylo několik odkvetlých vstavačů mužských (Orchis mascula).
O několik kilometrů jižněji, jsme se přes pastviny vyšplhali do stráně
na druhou lokalitu střevíčníku, která nás překvapila množstvím bohatých
trsů rostlin roztroušených na velké ploše jak v drobných selských
lesících, tak v okraji i v ploše smíšeného hospodářského lesa na svahu
nad levým břehem říčky. Zde však již byly všechny odkvetlé.
Úplný závěr exkurze se konal v jedné restauraci v Hanušovicích při
společném obědě, kde jsme zhodnotili výsledky našeho třídenního snažení,
které představovalo 12 nalezených druhů orchidejí. Proti podobným akcím
v předchozích letech je to počet téměř zanedbatelný, exkurze však
splnila svůj účel -- shromáždili jsme několik nových lokalit, byť
běžných druhů, pro účely mapování. Hlavním mottem však bylo opakované
setkání party dobrých přátel v prostředí krásné přírody. Loučili jsme se
s otázkou "kam v příštím roce?". Nebojte se, zase něco vymyslíme ...
|