Exkurze 2009

2009 - Čechy: Králický Sněžník  (11.-14.6.2009)

EXKURZE ORCHIDEA KLUBU BRNO V ROCE 2009 - KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK 

Jindřich Šmiták

Mezi dvěma zahraničními zájezdy (květen - Turecko, červenec - Julské Alpy), za orchidejemi cizích zemí, se ve dnech 11. - 14. června 2009 uskutečnila domácí průzkumná exkurze do oblasti Králického Sněžníku na pomezí severní Moravy a východních Čech. Po stránce orchidejářského průzkumu je toto území dosud málo známé, neslibovali jsme si však žádné převratné objevy z důvodu převážně silikátového geologického podloží horského pásma, které je příznivé spíše pro naše běžnější druhy, kterými jsou např. Dactylorhiza majalis, Platanthera bifolia, Epipactis helleborine a Listera ovata. Motivací k účasti na exkurzi byla nejen krásná horská příroda Králického Sněžníku a přilehlého Hrubého Jeseníku, ale zejména skutečnost, že se jedná o jednu ze dvou širších oblastí výskytu naší nejmenší a jedné z nejvzácnějších orchidejí bradáčku srdčitého (Listera cordata) v ČR, který někteří z účastníků exkurze znali dosud jen z literatury.
Bradáček srdčitý se u nás vyskytuje pouze na Šumavě v okolí Boubína a na horských vrchovištích Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. V Krkonoších byl rovněž zjištěn na hraničním hřebenu s Polskem, avšak již na polské straně. Kvete od června do začátku srpna, s optimem v červenci -- podle nadmořské výšky. Na Šumavě již v červnu, neboť zde se vyskytuje v nižších nadmořských výškách pod 1000 m, v moravských pohraničních horách a v Krkonoších, kde horská vrchoviště se nacházejí na hřebenech ve výškách 1200 - 1400 m n.m. je doba květu posunuta od konce června, vrcholí v červenci a přetrvává až do začátku srpna. Je to však závislé rovněž na počasí -- v teplých letech kvete dříve a tehdy byste jej na nejvýše položených biotopech nalezli koncem července už odkvetlý. Nenápadná rostlinka dosahuje výšky 10 - 15 cm nad vrstvou rašeliníku či mechů a část jejího stonku, ukrytá v polštářích rašeliníku bývá zpravidla delší než jeho nadzemní, viditelná část. Dokonale splývá s okolím a habitem připomíná spíše bukový semenáček nebo statnější lístek borůvčí a rostliny jsou často ukryté pod spodními větvemi smrků na rašeliništích. Při dobré znalosti biotopu této orchideje ji pak prozradí pátravému oku botanika či orchidejáře drobné hnědé kvítky o velikosti asi 3 - 5 mm, uspořádané jako voskové hvězdičky v řídkém krátkém květenství. Dovolím si tvrdit, že přes tuto svou nenápadnost, drobný vzrůst a v neposlední řadě i vzácnost, uniká na více příhodných místech v našich pohraničních horách pozornosti a že bude pravděpodobně poněkud hojnější, než se předpokládá. Proč by například nemohl růst v Krušných a Jizerských horách, kde dosud nebyl nalezen a kde jsou na horských vrchovištích téměř shodné podmínky jako na Šumavě nebo v Jeseníkách.
Východiskem pro naše exkurzní trasy byla horská chata Návrší v nadmořské výšce 900 m, v katastru obce Stříbrnice, na turistické trase k vrcholu Králického Sněžníku (1423 m n.m.). Sem se tradičně vlastními auty sjelo 37 účastníků již ve čtvrtek odpoledne, aby zde spolu strávili následující 3 dny v pohostinném prostředí staré dřevěné chaty z roku 1928 s pohostinným personálem, dobromyslnou fenkou bernardýna Eliškou a s nádhernými výhledy do okolí na masiv Hrubého Jeseníku. Po rozdělení tras a území k průzkumu jednotlivým skupinám jsme v pátek po snídani vyrazili různými směry do blízkého i vzdálenějšího okolí. Ten den se k nám však počasí obrátilo zády a ve vyšších horských polohách kolem 1000 m a výše jsme zakusili jeho rozmary v podobě drobného studeného deště, větru a mlhy, což sice také mělo své kouzlo, ale toho dne se dálkové výhledy nekonaly.
Na dálkové výhledy i bradáček srdčitý jsme si museli počkat až do soboty, kdy se svatý Petr nad námi ustrnul a dovolil nám dokonce trochu se i ohřát na horských loukách. Na vrcholová rašeliniště na bočním hřebeni a na vrcholu Králického Sněžníku se mezitím vydaly jiné skupiny a výsledek byl více než uspokojivý -- bradáček byl nalezen na obou místech, v poměrně hojných populacích. K důkladnému průzkumu rozsáhlého horského vrchoviště však nebyl dostatek času, tak jsme se spokojili s potvrzením nálezu na známé lokalitě s vědomím, že určitě roste i na naší, české straně, vždyť biotop byl stejného charakteru v rozloze desítek hektarů po obou stranách státní hranice. Spokojenost tedy veliká, přání i touhy ukojeny a kdo měl foťák, tak si jej nafotil i když rostliny byly teprve v první fázi květu.
Bilance ostatních nalezených druhů orchidejí ve sledovaném území nebyla nikterak slavná. V trojúhelníku mezi Králíky, Hanušovicemi a Starým Městem pod Sněžníkem, směrem ke státní hranici jsme prozkoumali zhruba 25 biotopů na katastrech 13 obcí. Nemá však smysl je zde vypisovat, neboť pokud na nich byl zaznamenán výskyt vstavačovitých, jednalo se o 6 běžných druhů -- Dactylorhiza majalis, Dactylorhiza fuchsii, Platanthera bifolia, Listera ovata, Gymnadenia conopsea a Epipactis helleborine buď v jednotlivých exemplářích, nebo menších populacích. Všechny lokality jsou zaznamenány v databázi mapování orchidejí ČR.
Neděle byla již ve znamení loučení a rozjezdu domů s tím, že osádky jednotlivých aut se cestou zastaví, kde uznají za vhodné. Většina účastníků však podlehla lákavé nabídce našich přátel ze Šumperka k návštěvě lokalit v okolí Hanušovic, neboť jsme se pohybovali v blízkosti jejich "průzkumného rajonu". První zastávkou byla klasická lokalita vzácné měkčilky jednolisté (Malaxis monophyllos), kterou jsme však na známých místech nenalezli, neboť nebyla dosud vhodná doba jejího květu, jak později potvrdil kolega, který o měsíc později na stejném místě několik kvetoucích jedinců nalezl. Neúspěch nás neodradil a všichni se těšili na střevíčníky (Cypripedium calceolus) na dvou nejsevernějších moravských lokalitách. Doufali jsme, že ve vyšších nadmořských výškách je ještě zastihneme v květu. To se podařilo jen na jedné z lokalit, kde mezi odkvetlými jedinci na svahu ve starém smrkovém porostu dosud jeden trs naplno kvetl. Také zde kvetlo několik desítek statných okrotic bílých (Cephalanthera damasonium) a na přilehlé svahové louce bylo několik odkvetlých vstavačů mužských (Orchis mascula). O několik kilometrů jižněji, jsme se přes pastviny vyšplhali do stráně na druhou lokalitu střevíčníku, která nás překvapila množstvím bohatých trsů rostlin roztroušených na velké ploše jak v drobných selských lesících, tak v okraji i v ploše smíšeného hospodářského lesa na svahu nad levým břehem říčky. Zde však již byly všechny odkvetlé.
Úplný závěr exkurze se konal v jedné restauraci v Hanušovicích při společném obědě, kde jsme zhodnotili výsledky našeho třídenního snažení, které představovalo 12 nalezených druhů orchidejí. Proti podobným akcím v předchozích letech je to počet téměř zanedbatelný, exkurze však splnila svůj účel -- shromáždili jsme několik nových lokalit, byť běžných druhů, pro účely mapování. Hlavním mottem však bylo opakované setkání party dobrých přátel v prostředí krásné přírody. Loučili jsme se s otázkou "kam v příštím roce?". Nebojte se, zase něco vymyslíme ...