Do Velké Británie za švihlíkem irským 2013
JIŘÍ JANOVSKÝ
Spiranthes romanzoffiana, česky švihlík irský, doplňuje trojici evropských spiranthesů. Nám známý švihlík krutiklas, ze tří recentních lokalit v ČR, kvete na chudých pastvinách, odvápněných hlinitých půdách, či na vlhkých loukách a dunách. Naproti tomu těžiště výskytu irského švihlíku jsou rašelinné louky na březích jezer či řek, které jsou mimo dobu květu zaplavovány. Podobné podmínky výskytu má i švihlík letní, který na našem území vyhynul. Název irský je s ohledem na těžiště výskytu zavádějící. Maximum jeho rozšíření je totiž sever Ameriky. Do Evropy byla rostlinka zavlečena druhotně, snad na křídlech opeřenců? Například husy (Anser albifrons flavirostris). Uchytila se podél jezer Irska, Severního Irska, západu Skotska, na vnějších i vnitřních Hebridách a jihozápadě Anglie. Své jméno získala podle N. Romanzoffa, ruského ministra (1754–1826) v době, kdy Aljaška patřila Rusku.
Nápad navštívit tuto malou květinku uzrál v hlavách Rudolfa, Jana a mé. Doba květu je pro našince příznivá, neboť naše orchideoflóra má za svým zenitem a tak začátek srpna byl ideální pro zakoupení letenky a odlet do Dublinu. Jenže, kde takový drobný klásek hledat? Jeho výška dosahuje 10 cm, výjimečně až 30 cm. Pouze americké exempláře se pyšní až půlmetrovým vzrůstem. No máme přece internet! Hledání mapy výskytu nebylo jednoduché, spousta historických nalezišť nebyla v současnosti potvrzena a tak se okruh zúžil na okolí jezer Lough Neagh v Severním Irsku, Lough Beg a Lough Allen v Irské republice. Celé snažení však připomínalo pátrání po pověstné jehle v kupce sena. Do posledních chvil jsme spoléhali na Lough Neagh a Lough Allen. Nakonec se usmálo štěstí na české trio a na email Honzy Viewegha odpověděli David a Frances Farrellovi z Drumshambo, odborníci na slovo vzatí. Tito manželé zajišťují mapování, ochranu a plán péče o přírodu Irska, zejména v okolí Lough Allen. Jejich zprávy postupně zaplňují stránky internetu a naše návštěva se na nich objevila na čestném místě. Bez jejich pomoci bychom hledali švihlíky velmi obtížně a jistě by na ostatní krásy zeleného ostrova nezbyl čas. Nejspolehlivějším nalezištěm zůstalo pouze okolí Lough Allen a Lough Cullin.
Naši noví přátelé nám ukázali nejen kytky, ale poskytli na pár dnů střechu nad hlavou a velmi příjemnou společnost. Navíc doporučili zajímavé lokality na ostatní orchideje. Krásným zážitkem byl nález Dactylorhiza o´kellyi v hrabství Leitrim, vápencové škrapy Burren s nálezy Gymnadenia densiflora, Epipactis sp., Epipactis atrorubens, Dactylorhiza viridis.
Návštěvou manželů Farrelových byl cíl splněn, ale naše hrdost velela najít svoji vlastní lokalitu. Cíl byl jasný, podle internetových odkazů se jevil nadějným ostrůvek s kostelíkem u jezera Lough Neagh v Severním Irsku. Přístup ke kostelíku byl dosti dramatický, louka silně podmáčená s hojným výskytem skotu. Bohužel naše vlastní a nejnadějnější lokalita byla totálně zničená obrovským stádem krav. Ochrana přírody v celém Irsku je velmi obtížná, půda patří soukromníkům, kteří dotováni Velkou Británií či Evropskou unií, pasou svá nekonečná stáda na místech výskytu vzácných druhů. Věříme, že snaha manželů Farrellových nevyjde naplano a přírodě Irska svítá na lepší časy. Naše putování jsme zpestřili nejen konzumací Guinessova stoutu, ale i návštěvou několika dolmenů, Obrova chodníku, klášterů Monasterboice a neolitického Newrange.
Výlet se vydařil a pro vážnější zájemce o náš výlet odkazuji na:
www.loughallenbasin.com/ef12.html.
|
