Catlleya dowiana subsp. dowiana f. rosita

VÁCLAV KLÁT

Bas. Cattleya dowiana var. rosita Pfau, New Rare Beautiful Orchids 5. 1895.
Neotyp, zde uvedený jako ilustrace dvou rostlin publikovaných v J. Roy. Hort. Soc. 25: 210–211, spočívá na základě vzorků, zaslaných z Kostariky Richardem Pfau (obr. 1–2).
Dvě kresby, popsané jako neotyp formy rosita, byly zhotoveny dle rostlin zaslaných z Kostariky Richardem Pfau a obě dobře reprezentují typ květů, které Pfau navrhuje uvádět v jeho katalogu "Pelorická" forma C. dowiana rovněž rostoucí v jižní Americe. Na konci 19. století zahradnická komunita používala běžně označení Cattleya dowina aurea marmorata pro mnoho rostlin představených v Anglii a Francii, pravděpodobně pocházejících z Columbie (Anonymus 1896). V současnosti převládá názor, že tyto vzorky, reprezentované přírodním hybridem mezi C. dowiana var. aurea a Cattleya warscewiczii (stejní rodiče C. × hardyana) s výraznými znaky zděděnými od C. dowiana. V roce 1897 provedl Alfred Cogniaux formální rekognici C. dowiana mramorovanými petaly a Antonie Petrus Gerhardy Goossens ji ilustrovala poprvé v Gogniauxově a Goossensově slovníku "Ikonografie orchidejí" (Iconographigue des Orchidées), vydávaném v Ghentu (Belgie) r. 1897–1903.
Překlad Ing. Marta Bajerová (výňatek z článku „A New Form Cattleya dowiana and the Taxonomy of its Color Variations“, AOS 1/2015)
Nejkrásnější katleja, C. dowiana je považována za královnu orchidejí. V Kostarice je nazývaná "Guaria de Turrialba". Cattleya dowiana objevil v Kostarice sběratel Joseph Rawicz von Warczewicz již v roce 1850. Do kultury se dostala mezi lety 1864–1866. Mnohé její kdysi popsané variety ze sbírek zmizely nebo přinejmenším nejsou v nabídkách firem. Typická forma roste mimo Kostariku také v regionu Bayano v centrální Panamě. Varieta či poddruh (pro některé dokonce druh) aurea roste v Kolumbii. Liší se hlavně výraznější nervaturou pysku. Většina kolumbijských exemplářů má výraznější žlutou barvu a červenavý rub tepalů. Některé rostliny však kvetou se světlejší žlutí jako typická forma a jsou jí podobnější. Také zde se občas vyskytne rositě poněkud podobná forma – v. aurea f. marmorata. Před 2 lety jsem ji viděl nabízet jednou asijskou firmou v Letňanech, avšak nijak mě nenadchla. Květy byly malé a špatné substance, jakoby pomačkané.
Mutace C. dowiana ssp. dowiana f. rosita se podaří v přírodě najít jednou za desítky let. Pěkný typ této formy dostal již v roce 1900 vyznamenání FCC/RHS. Tato forma patřila v minulém století k největším vzácnostem sbírek. Sanderův seznam obsahuje registrované křížení C. Luegeae (dowiana v. rosita × Enid) již v roce 1910. Klon Rosita byl široce používán při hybridizaci a produkoval některé krásné hybridy jako Cattleya Thebes (Adula × dowiana 'rosita') a Cattleya Kittiwake (Brusel × Luegeae). Obecně se používá C. dowiana a její variety jako dárce pylu. V tomto pořadí se spíše dědí velikost a barevnost pysku, a méně se prosazuje nízká trvanlivost květů C. dowiana. Většina rostlin formy rosita Většina rostlin pochází z trsu objeveného na jednom ranči v Kostarice v roce 1968. O mnoho let později byla množena nejprve severoamerickými a v poslední době i evropskými firmami. Teprve v poslední době je nabízena častěji i orchideovými firmami v Evropě. Ceny v poslední době natolik klesly, že lze sehnat semenáče například u firmy Blue Cattleya za již „dumpingovou“ cenu 9€. Podle mých zkušeností je C. dowiana poněkud citlivější na zasolený substrát a při nedostatku vápníku může docházet k odumírání špiček listů. Forma rosita se mi zdá odolnější ke spálení sluncem než var. aurea. Ze tří zakoupených semenáčků mi dva uhynuly a obdobné zkušenosti mají i někteří známí. Špatná vitalita některých semenáčků je asi důsledkem opakovaného selfingu.
Přes často uváděnou choulostivost je tato katleja vhodnější k bytové kultuře nežli jiné druhy. Nevyžaduje totiž v zimě období klidu za snížených teplot a není tolik náročná na světlo. Přisvětlování a prodloužení délky dne v zimní polovině roku ovšem i zde urychlí růst a kvetení. Oddenek nesmí být "potopen" v substrátu, jinak může zahnívat, a kvalitní zálivková
voda je u takovýchto rarit samozřejmostí.

Literatura:
[1]    F. Pupulin: A New Form Cattleya dowiana and the Taxonomy of its Color Variations, AOS 1/2015)