Poznámka k substrátům s kokosovými chipsy

Čestmír Florián

V Roezlianě byl uveřejněn zajímavý článek (1) o poznatcích z pěstování rodu Paphiopedilum v kokosovém substrátu. Před časem jsem používal substráty založené hlavně na použití borové kůry k pěstování cymbidií a zygopetal. S přechodem na rozměrově menší druhy orchidejí jsem také přešel na použití kokosových chipsů. Substrát připravuji ze směsi kokosových chipsů o velikosti 1–2 cm, borové kůry, Liaporu, dřevěného uhlí, rašeliníku, případně pro druhy vyžadující vlhčí substrát ještě přidávám perlit. Kokosové chipsy tvoří až 50 % objemu substrátu, dobře zadržují vodu, neboť nevysychají příliš rychle, ovšem pro udržení struktury substrátu je potřeba přidat Liapor nebo Keramzit, které časem nedegradují. V substrátu s převahou kokosových chipsů mi dobře roste např. hybrid Burrageara Stefan Isler, jehož jemné kořínky vyžadují, aby substrát byl stále přiměřeně vlhký. Spolehlivě tvoří během zimy květní výhony i za horších světelných podmínek i při teplotě 7–12 °C.
Při použití kokosových chipsů jsou ovšem důležité dvě věci. Za prvé chipsy při zvlhčení bobtnají a při vysoušení se objem opět mírně zmenšuje. Pokud takto substrát pracuje, časem se slehne a stane se kompaktním, což má za následek horší přístup vzduchu ke kořenům. V podobném duchu píše i autor publikace (2), kde uvádí, že kokosové produkty mají tendenci se po několika měsících skládat a stěsnat na sebe, takže pak trpí provzdušnění substrátu. Proto je podle mého názoru potřeba zlepšit strukturu substrátu např. Keramzitem, který udrží strukturu substrátu tak, aby byla drenáž vyhovující i po delším čase.
Druhá záležitost se týká obsahu solí v kokosových produktech. V knize (2) se uvádí, že kokosové výrobky je důležité důkladně promývat, neboť během výroby jsou mnohé kokosové ořechy namočeny v mořské vodě, aby vyhnil měkčí materiál okolo vláken a mořská voda pak není vždy vymyta, než dojde k nasekání na chipsy nebo jiné produkty. Zřejmě zde záleží na původu kokosových chipsů.
Lisované kokosové chipsy jsem asi před 2 lety koupil od jedné tuzemské firmy a před použitím jsem je vždy máčel přes noc ve vodě. Po přečtení zmínky o použití kokosových chipsů v (2) jsem vždy objem chipsů, které jsem měl v úmyslu užít k přípravě substrátu 4x namočil přes noc do pitné vody a červenohnědě zbarvenou vodu pak vylil. Takto připravené chipsy jsem použil letos do substrátu. Přesazené kytky zatím rostou dobře.
Zbytkový obsah solí v chipsech jsem ještě ověřil vodivostí výluhu. 70 g vlhkých 4x vyloužených chipsů jsem přes noc namočil do 500 ml demi vody (vodivost 9,3 μS/m) a po 24 h maceraci byla vodivost výluhu jen 122,3 μS/m. Druhé měření s jinou dávkou vyloužených chipsů poskytlo hodnotu 186 μS/m a pH výluhu bylo 6,83. To jsou již přiměřené hodnoty pro velkou většinu orchidejí. Uvádí-li se však ale, že kořeny Phragmipedium pearcei jsou na přírodním stanovišti omývány vodou se salinitou menší než 10 ppm (2), stojí použití běžných kokosových chipsů do substrátu pro druhy s podobnými požadavky za zvážení.
Další měření jsem provedl s kokosovými chipsy nevylouženými, tedy ve stavu jak jsem je zakoupil. 42 g chipsů jsem smísil s 600 ml demi vody (vodivost 12,3 μS/m) a po 25 h hodinách byla vodivost výluhu 1895 μS/m, po 4 dnech činila 1980 μS/m (pH bylo 5,80). To je hodnota pro kořeny orchidejí již dost vysoká. Po odpaření tmavě hnědého výluhu byl získán hnědý odparek (1,5 % na hmotnost chipsů), který dával reakci na chloridy a sírany. Hnědá barva výluhu zřejmě pochází z vyloužených huminových a fulvokyselin. Druhý výluh měl vodivost 521 μS/m a třetí již jen 216 μS/m. Vyplývá z toho tedy nutnost ověřit obsah solí v použitých kokosových chipsech měřením vodivosti výluhu, nebo preventivně možné soli vyloužit nejméně trojnásobným vymytím demineralizovanou nebo dešťovou vodou. Záleží přitom samozřejmě i na poměru objemu vody a chipsů.
Za zmínku stojí ještě internetový zdroj (3), na nějž upozorňuje autor v článku (1). Mimo jiné se v něm uvádí se v něm, že kokosové chipsy mají mírnou iontoměničovou kapacitu, takže se doporučuje je namočit do zředěného roztoku dusičnanu vápenatého a síranu hořečnatého, aby se jimi nasytily, jinak při prvních hnojeních rostlin plným hnojivem jsou vápník a hořčík sorbovány a hnojivo pak působí jako bez Ca a Mg.
Je tedy možno uzavřít tím, že kokosové chipsy je před použitím zřejmě nutné prověřit na obsah solí. Je potřeba mít na paměti, že v substrátu s velkým podílem kokosových chipsů se časem zhoršuje drenáž a provzdušnění a může podle (3) dojít k chemisorbci Ca a Mg (možná i dalších vícemocných iontů) z hnojivé zálivky. Pokud se obsahu solí týká, pravděpodobně ne všechny chipsy mají takový obsah solí jako produkt, který mám k dispozici, bude zřejmě záležet na původu chipsů a dodavateli.

Použitá literatura:
[1]    Horák D.: Roezliana 39, 2009, str. 25
[1]    Koopowitz H.: Tropical Slipper Orchids, Paphiopedilum and Phragmipedium
           Species and Hybrids, Timber Press Inc., 2008, USA, p. 69
[2]    http://www.ladyslipper.com/coco3.htm