Kříženec Himantoglossum 2019
K NÁLEZU VZÁCNÉHO KŘÍŽENCE JAZÝČKŮ (HIMANTOGLOSSUM)
JAN VIEWEGH
V roce 2013 (Roezliana 43) v návaznosti na vyřešení taxonomického problému tehdejšího Himmantoglossum caprinum vyšel můj článek, věnující se této problematice. Vyslovil jsem odvážný názor, že otázka systematiky rodu je snad na dlouhou dobu vyřešena, leč chyba lávky. Rozvoj taxonomické metodiky a pečlivá revize starých podkladů zase přinesla řadu změn.
Z hlediska dále popsaného křížence, je třeba zmínit přeřazení rodů Comperia a Barlia do rodu Himantoglossum, protože jde o zásadní otázku, zda jde o křížence vnitrodruhového či mezirodového. V tomto pojetí jde o Himantoglossum comperianum (Steven) P. Delforge (syn: Comperia comperiana (Steven) Asch. & Graebn.).
Druhým z rodičů je Himantoglossum caprinum (Marshall von Bieberstein) Sprengler. V otázce slovenských a jihoevropských rostlin zůstávám konzervativně u jména Himantoglossum jankae Somlyay, Kreutz & Óvári a to i přesto, že v roce 2017 maďarští botanici systém této skupiny značně „překopali“ a za platné jméno je považováno Himantoglossum calcaratum subsp. jankae (Somlyay, Kreutz & Óvári) R. M. Bateman, Molnar & Sramkó.
Již v prvních letech po sametové revoluci a otevření hranic jsme začali pošilhávat po místech, kde by bylo možno na vlastní oči vidět kompérii. Skupině kamarádů to vyšlo již v polovině devadesátých let na východoegejském Lesbu. Tehdy mi nebylo souzeno, neboť jsem pobýval na dlouhodobé služební cestě v podpažní jamce Afriky u Guinejského zálivu.
Pozdější pátrání po nezvěstné komperii na Rhodu bylo marné, následující cesta do Anatolie zase nedopovídala fenologicky a na bohatých lokalitách byly pouze listové růžice. První setkání mi tato nádherná orchidej dopřála až v roce 2014 na několika hřbitovních lokalitách v Anatolii. Také tyto nálezy vyšly fenologicky tak tak, protože většina rostlin měla teprve první květy. Pečlivou prohlídkou a dlouhým kocháním se jednotlivými rostlinami jsem dospěl k závěru, že jde z hlediska květů o velmi uniformní taxon.
V červenci 2016 uspořádal kamarád Vlastík malou expedici do pontických hor a navštívili jsme, vedeni znalcem nejpovolanějším, řadu úžasných orchidejových lokalit. S ohledem na pokročilou dobu převažovaly prstnatce a ostatní pozdní orchideje. Zdeněk před cestou provedl pečlivou excerpci literatury od svých německých přátel. Jednou z vytipovaných oblastí bylo několik lokalit na západ od města Ladik (Lâdik, prov. Samsun). Při cestě na východ návštěva nevyšla. Lokalitu poblíž činného lomu jsme si prohlédli až cestou zpět. Orchideje již byly odkvetlé, ale na první pohled bylo zřejmé, že jde o výjimečně bohatý biotop s kompérií a jazýčkem Himantoglossum caprinum. Moc jsem litoval, že jsme se zde nezastavili na začátku cesty, ale lítost neměla dlouhého trvání, protože v noci nás zastihl pokus o vojenský převrat a zbytek pobytu v Turecku jsme věnovali spořádanému (a úspěšnému) úprku ze země. Následující rok Vlastík cestu do Turecka zopakoval se skupinou severočeských přátel a vrátili se s nadšeným popisem lokality, kterou našli v plném květu. Oznámení, že zde nalezli i křížence mě doslova fascinovalo. Kříženci jazýčku jsou v přírodě unikátní záležitost a z různých důvodů je jejich nález vždy velikým svátkem.
Po první cestě přátel na Lesbos byla, tehdy ryze teoretická možnost nálezu, mnohokrát diskutována během zimních sedánků, kde byla vymyšlena i teoretická nomenklatura používající často fantastická epiteta. Je nutno podotknout, že v jádru šlo o racionální úvahu, která byla z Lesbu potvrzena v roce 2004 popisem mezirodového křížence × Comptoglossum agiasense Karatzas (vnitrorodovému kříženci přísluší jméno Himantoglossum × agiasense (Karatzas) ined. s tím, že jde o hybridní kombinaci H. comperianum × H. montis-tauri).
Druhým popsaným taxonem hybridogenního původu je mimořádně vzácný západokrétský endemit Himantoglossum × samariense C. Alibertis & A. Alibertis (dnes popisovaný jako Himantoglossum caprinum nothosubsp. samariense (C. Alibertis & A. Alibertis) J. M. H. Shaw). Tím výčet známých hybridů v rámci rodu končí, což ovšem neznamená, že neexistují, zvláště ve skupině nově definovaného taxonu Himantoglossum calcaratum (Beck) Schltr.
Během další cesty na východ Turecka a do Gruzie v roce 2019 Vlastík zařadil lokalitu Ladik do programu, termín byl ideální a chtělo by se napsat, že jsem nedočkavostí nemohl dospat. Únava po dlouhé cestě, večerní déšť a stále ještě dobrý spánek naopak způsobily, že jsem spal více než dobře. O to nedočkavěji jsme vyrazili ráno. Na místě původního nálezu křížence rostly oba rodičovské druky po desítkách, ale kříženec nikde. Nutno konstatovat, že kompérie jsou zde na rozdíl od anatolijských lokalit velmi variabilní a některé exempláře napovídají na možný vliv křížení. Postupně nacházíme krásnou skupinu albínů Himantoglossum caprinum a na závěr v hustém podrostu několik živořících komperií, jejichž výrazně trojklanné pysky napovídají, že jde zřejmě o křížence s dominujícími znaky kompérie.
Zubožený stav svědčí o tom, že na lokalitě, kde se v minulosti přestalo pást, začalo bujet keřové patro, ale podobná situace je v Turecku běžná na řadě lokalit. Nebudu popisovat své momentální zklamání, protože je vzápětí zcela přebila obrovská radost. Při odjezdu Vlastík naposledy zastavuje u svahu nad silničkou, odkud září několik jazýčků, vedle dvě kompérie a mezi ním ON - kříženec přímo učebnicový.
Po návratu jsem se pustil do prohledávání příslušné literatury, ale jedinou zmínku o jeho existenci jsem našel v práci
GÄMPERLE, R. & GÖLZ, P. (2011): Ophrys tremoris Gämperle & Gölz spec. nov. sowie eine sehr seltene Hybride aus der Nordtürkei.
Journal Europäischer Orchideen 43: 3-14.
Domnívám se, že jde o dosud nepopsaný nototaxon a pokusil jsem se (s drzostí geologovi vlastní) o jeho popis. Nuže tedy:
Himantoglossum × ladikense J. VIEWEGH nothosp. nat. nov
[Himantoglossum comperianum (Steven) P. Delforge × Himantoglossum caprinum (Marshall von Bieberstein) Sprengler]
Diagnosis
Taxa hybridogena - nothospecies nova a speciorum parentalium bene distincta.
Descriptio
Planta: robusta, 64,5 cm alta in statu vivo,
Folia: foliis basalibus IV, folia lanceolata, 95 mm longum, 65 mm latum, caulis florifer singulus 24 cm altus erectus, inflorescentia sparsum et multiflorum (-30).
Flos: color florum lateritius, flores patentes vel adscendantes, sepalum intermedium et sepala lateralia galeiformis, labellum trilobate filamentosus, lobus intermedius bifurcatus, 22 mm longus, lobis lateralis anguste cuneati usque ad acutangulari 18 mm longi.
Holotypus
Turcia (Samsun): sylva decidua cum gramina perennia vel annua, 8 km ad occidentem ab urbe Lâdik, altitudo 866 m.s.m., leg. Jan Viewegh, Vlastislav Vlačiha et Václav Buriánek (10. VI. 2019), JVHViewegh (TU19-2633)
Himmantoglossum caprinum
| 